Máš všechno?

Oblíbená rodičovská věta “Máš všechno?” musela přijít samozřejmě i před cestou do Ria. Jestli mam všechno? Zaleží, jak se to vezme.

Mam skvěle kamarády, kteří mi uspořádali trachtu, pro případ, že se nevrátím (s nebožtíkem se prý pije lepe než bez něj). Pak přestali házet ramena a dojemně (i dojatě) mi připomínali, že se mám koukat vrátit.

Mám narvané dva batohy věcmi, které potřebuju pro přežití 14 dnů v Brazílii. Žádná módní přehlídka se nekoná, své lepší kousky jsem se smutkem musela nechat doma. Srdce ustoupilo rozumu, a místo pro šatičky a sukýnky zaplnila alumatka s nafoukanou sestrou karimatkou, Tevy, lékárnická, repelenty, opalovací krém, izotermická folie a další praktické věci. Že je 17 kg v krosně hodně? Vzhledem k tomu, ze 1/4 zabírají věci pro někoho jedoucího na Světové dny mládeže netypické je to úspěch, ale o tom později.

Jako správný poutník mám adrenalinové zážitky s dopravou do Prahy, jelikož nám 2x ujel vlak na cestě z Mnichova Hradiště, kde jsme si byli pro požehnaní na cestu. Věřte, ze Rallye Bohemia se ten den nejela jen v Mladé Boleslavi.

Mám radost, lásku a pokoj v srdci J, protože tahle cesta bude naprosto jedinečná, ať už nás na ní potká cokoliv….

Tak myslím, že mám všechno, co potřebuji.

Autor: Jitka Roubalová