Kolik zbývá do setkání?

Akce již proběhla.

Loučení s Barra a mokré přivítání Ria

25. 7. 2013 11:10

Nevěřila jsem, že odjezd z dieceze bude pro mne i pro ostatní poutníky tak těžký. Loučení s rodinami probíhalo po ranní mši v pondělí. Ukázalo i pár slz. Cítila jsem se u své rodiny jako doma a loučení bylo opravdu těžkém zvláště, když si člověk představil, že už asi nebude mít v životě možnost se znovu podívat do brazílie.

Po rozloučení jsme v poledne vyrazili směr Rio. Po cestě jsme si mohli užít poslední parny den,  jelikož od příjezdu do ria pořád prší a je celkem chladno. Je to neobvyklé počasí na místní poměry. Do českého centra jsme dorazili asi kolem páté odpoledni hodiny. Byl tam celkem zmatek, čekali jsme ještě pět hodiny než nás ubytovali. Čekání nebylo příjemné, znepříjemňovalo nám ho lehké mrholení. Po dlouhém čekání jsem zjistila, že jsem ubytovana v taneční škole. V této škole jsou ubytované jen české holky. Jediná nevýhoda je to, že ve sprchach teče jen studená voda. Ale myslím si, že můzu být vděčná i za takové ubytování, protože někteří čeští kluci spí v tělocvične, která má pouze střechu. A v tomhle chladném počasí to určitě není žádný med.

V úterý ráno jsme měli budíček o půl sedmé a potom jsme se vydali do českého centra na snídani. Pro upřesnění toto centrum není jen pro české poutníky, ale i pro dalších 35 národů. Celkem je tady asi 4000 poutníků že všech zemí.

Po snídani jsme měli úvodní mši svatou v češtině, kdy nám otec Jenda Balík doporučil, abychom toto setkání strávili v klidu, zaměřili se na modlitbu. Po mši svaté jsme měli volný program, tak jsme se se skupinku čítající asi 15 lidí vydali do centra města. Cesta do centra trvala přes hodinu.

Mají zde zajímavý styl cestování. V autobuse je kromě řidiče i další člověk, který má na starosti prodej lístků. Aby se člověk mohl svézt, musí projít turniketem. Turista, který se nevyzná v Riu, má celkem problém, když cestuje, jelikož v autobuse se nehlásí zastávky a také všechny zastávky jsou na znamení. Pokud chce někdo zastavit, musí zatahat za šňůru, která visí rovnoběžně nad tyčkama na držení.

Ve městě jsme v úterý navštívili pláž Copacabana a stadión Maracana, na závěr jsme navštívili katedrálu, která je ve tvaru pyramidy. Do postele jsme se dostali asi o půlnoci...

Text: Maruška Vrzalová

Foto: Dominik Novák

Zobrazeno 1564×

Komentáře

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.